Má cesta

k malířskému plátnu

Obrazy se mi líbily už od dětství. Toužil jsem umět malovat jako malíři, na jejichž obrazy jsem se tak rád díval. Uměl jsem trochu kreslit, ale když jsme měli ve výtvarce něco namalovat, byl to průměr a málokdy se mé dílo dostalo na výstavku. Učitelky mi říkaly - barevné vidění máš dobré, smysl pro kompozici také, ale TA TECHNIKA! No to je hrůůůza! Žádná mi však neřekla co to ta technika je a jak se "dělá" :-).

Věnoval jsem se raději tedy amatérské fotografii, aby nikdo nemusel říkat - no to je hrůza. Občas jsem si půjčil nějakou knihu o malířích, občas jsem zašel na nějakou výstavu. Znáte ale to vnitřní pnutí? Trvalo mi 50 let, než jsem to zkusil. Začal jsem na webu a hlavně na Youtube hledat návody na malbu, kupoval jsem si knihy na téma "Jak se naučit kreslit to či ono..." Dokonce jsem podle některých knih začal kreslit domácí úkoly. Vždy, když jsem by sám doma, vzal jsem tužky, pastelky, čtvrtku, pustil jsem si smooth jazz a čas pro mne přestal existovat.

Pak jsem narazil na metodu Boba Rosse, koupil jsem si produkty které vyvinul pro tuto metodu (plátna, štětce, olejové barvy, roztoky na čištění štětců...), pustil jsem si video s návodem jak začít malovat touto metodou mraky, les, zasněžené hory nebo vodní hladinu. Jde o malbu wet-wet, neboli mokré do mokrého. nečekáte až vám zaschne vrstva a malujete do ní další. Dochází k prolínání a míchání barev přímo na plátně.

Já vím - mnoho umělců nad touto metodou ohrnuje nos, vidí v ní jenom kanál pro prodej barev a štětců. Pro mne ale znamenala to, že jsem se odvážil sednout k plátnu. Přeskočil jsem i doporučené postupy - zkusit nejdříve akvarel, pak akrylové barvy a až se ruka vycvičí, tak přejít k náročnějším olejovým barvám.  První "obraz" nestál za vůbec za nic, ale pro mne to bylo "Heuréka!". Zanechal jsem na plátně nějakou barevnou stopu 🙂

 

Dál jsem zkoušel návody Boba Rosse. Druhý obrázek už byl trochu propracovanější a učil jsem se na něm hlavně kmeny stromů v popředí.

Pak už jsem zkoušel malovat podle videí jiných autorů. Zde šlo hlavně o tu vlnu a světlo měsíce v ní.

S tímto obrazem jsem si už musel poradit sám - není podle videa, námět je z nějaké fotografie, co jsem našel na webu. Snažil jsem se hlavně "vymyslet" odraz ve vodě a mlhavé počasí.

Zřejmě pod vlivem dojmů z filmu Avatar jsem se snažil o kolibříka z Pandory 🙂 Poprvé jsem maloval na černě "našepsované" plátno. Zde už to nebyla metoda wet-wet, hezky jsem čekal až vrstvy zaschnou. Trvalo mi to měsíc.

To mne vedlo k poznání, že olejové barvy jsou fakt pro ty, co mají dostatek času, nebo jsou schopni malovat najednou několik obrazů. Zkusil jsem tedy akryl. Ten schne velmi rychle a ještě se to dá urychlit fénem.

Abych si vyzkoušel práci s akrylem a práci s malým 3 mm štětcem, koupil jsem si kvalitní obrazy pro "malování podle čísel". Teď se malířům točí panenky :-). Každopádně však doporučuji tuto metodu každému, kdo se chce naučit malovat akrylem. Pochopí techniku, způsob nanášení barev, rychlost schnutí, překrývání barev a odkouká i způsob malování odlesků, stínů, kompozici... Víc o této metodě naleznete v blogu.

Zkusil jsem i druhý obraz "do série" a musím říct, že už mi šel víc od ruky. Všechny možné chyby jsem udělal na tom prvním.

Nebojte se a zkuste to, pokud vás láká kresba nebo malba. Můžete malovat do šuplíku, můžete si obrazy vyvěsit u sebe doma, nebo je rozdávat příbuzným (což dělám :-)).

Třeba právě ve vás dříme nepoznaný umělec. A když ne? Copak na tom záleží? Je to nádherný způsob relaxace a všichni kritici vám mohou být ukradeni.