Vypište se z toho!

Úvodní grafika k článku Psaním proti stresu

Psaní může fungovat jako léčebná terapie. Třeba při léčbě syndromu vyhoření, ale také jako jeho prevence.

Tyto stránky se věnují také syndromu vyhoření. Podle posledních průzkumů jím trpělo nebo aktuálně trpí 20 % Čechů! Každá pátý Čech si jím prošel. To jsou 2 miliony lidí v ČR!

Hledáme způsoby, jak vyhoření předcházet, nebo jak se opět dostat do pohody. Hledáme různé terapie – každá osloví jinou část lidí, podle nátury, podle aktuálního stavu, podle situace…

Zatím jste se mohli dočíst o tom, co to je SYNDROM VYHOŘENÍ. Pod odkazem jsou komplexní informace o tomto zapeklitém problému.

Dále vyšly na tomto blogu články

Do syndromu vyhoření člověka přivede pracovní i osobní stres, přepracovanost, monotónnost práce, vysoká odpovědnost, nemožnost opustit zaběhnutý režim – například při péči o nemocného nebo nemohoucího blízkého.

Při všech těchto činnostech využíváme (přetěžujeme) především levou polovinu mozku (hemisféru). To je ta analytická, hledající kontext, plánující budoucnost, provozní…

Ilustrace k syndromu vyhoření - unavená žena

Jakákoliv činnost, která nám pomůže zapojit pravou hemisféru – tvůrčí, uměleckou, filosofickou, pracující s představami a sněním – a nechá odpočinout přetíženou levou hemisféru je fajn.

Jenomže, když trpíme vyhořením, nemáme už obvykle ani chuť, ani sílu hledat a vymýšlet činnost, která by nám tu pravou půlku hlavy trochu rozhýbala. Nebo ani nemáme představu jak to udělat – obzvláště ti z nás, kteří se nějaké kreativní činnosti věnovali naposled na výtvarné výchově na základní škole.

Proto jsou zde tyto články – účelem je inspirovat vás k nějaké tvůrčí činnosti a k aktivnímu odpočinku.

Můžete namítnout – to umím – plácnu sebou na gauč, nebo vyrazím do posilovny či do parku a zaběhám si. To je určitě také možné, ale – upřímně – když běháte, cvičíte, koukáte na televizi, daří se vám na 100 % vypnout, nemyslet na práci a na starosti, které vám způsobují stres?

To je právě kouzelné na kreativní činnosti.

Určitě jste slyšeli o arteterapii. Možná se jí občas věnujete, a nepřemýšlíte nad tím jak se tomu říká. Zkuste něco:

  1. Zařiďte aby vás nikdo nerušil – děti půjčíte partnerovi, prarodičům nebo chůvě; partnera pošlete ať se jde někam projít nebo do kina; zařídíte, aby vás při péči o blízkou nemocnou osobu někdo na 2 – 3 hoďky zastoupil. A že se jim to nebude líbit? Nebojte se být trochu sobečtí – až propadnete do depresí, až se naplno rozvine syndrom vyhoření, tak to bude pro vaše děti – partnery – blízké mnohem horší a už o ně nebudete moci úplně dobře pečovat.
  2. Udělejte si pohodlí – podle potřeby – buď úplné ticho, nebo příjemnou relaxační hudbu (a někdo třeba metal). Zvolte příjemné osvětlení, připravte si nápoj, který u vás navodí pocit pohody – víno, čaj, kafe… Odpojte se od sociálních sítí, ztlumte si mobil, berte jenom urgentní volání a reagujte pouze na požární poplach
  3. Věnujte se nějaké kreativní činnosti – malujte podle čísel, malujte podle fotografie nebo podle fantazie, sochejte, modelujte, vyřezávejte barevné svíčky, skládejte origami, pište…

Zpočátku se možná budou toulat vaše myšlenky ještě k problémům, které na vás útočí ze všech stran. Ale pokud se necháte nějakou tvůrčí činností pohltit, za chvíli převezme řízení pravá mozková hemisféra, levou nechá odpočívat a to je přesně to, co potřebujete! Alespoň na hodinu – dvě – tři relaxovat, věnovat se úplně něčemu jinému – něčemu, co nás plně zaměstná… ale jinak.

Ilustrace k článku o psaní

 

Příště pište!

Psaní je forma terapie a někdy se divím, že všichni ti, kteří nepíšou, se dokážou vyvarovat šílenství, melancholie, paniky a strachu, které jsou člověku vlastní.“ (Graham Green).

Psaní zařazuje i současná věda mezi prokázané terapie, které prospívají našemu duševnímu zdraví. A možná se budete divit, tato terapie už existuje přes 4.200 let – od dob faraóna Ramsese II. Dnešní věda to nazývá biblioterapie.

Ale to je jedno, jak se to jmenuje, důležité je, že to u mnoha lidí funguje a může to pomoci i vám. Můžete jít na to 2-mi cestami:

1. Vypište se ze svých problémů!

 

Mnozí z nás to podvědomě dělají – vedou si deník.

Nevadí pokud nemáte tzv. „spisovatelské střevo“. To, že své problémy sepíšete, vám je pomůže pojmenovat, pochopit a často vás napadne i řešení, jak se s nimi vypořádat. Právě proto, že levá hemisféra je neustále analyzuje, zjistí že je zde problém, ale pro jeho vyřešení často potřebujete myslet kreativněji.

Klidně tyto své výtvory zavřete do šuplíku a nemusíte je dávat ani nikomu číst. Svou práci už odvedly, když jste je psali.

Existuje několik technik, jak se ze svých problémů vypsat:

Volné psaní – piště co vás aktuálně napadne. Co se vám honí myslí, jaké máte sny, čeho byste chtěli dosáhnout, po čem toužíte, události, myšlenky, pocity. Vůbec v ničem se nenechte brzdit nebo ovlivňovat – buďte svobodní. I když vám to možná bude připadat jako nesmysly, časem se vraťte ke svým zápiskům a vám to bude smysl dávat. Budete vědět proč a v jakém rozpoložení jste to psali. Volné psaní očišťuje.

Expresivní psaní – dejme tomu, že jste zažili nějaké trauma, nepříjemnou či bolestnou událost (rozchod, úmrtí, nehodu, přepadení…). Počkejte nějaký čas, nepiště hned. Až ucítíte, že už jste připraveni, že se to trochu usadilo, začněte polehoučku popisovat to, co traumatickou událost doprovází – nejhlubší pocity, emoce. Nebojte se, když znovu některé emoce budete prožívat – je to očišťující. Nepište dlouho: 10 – 20 minut. Pomůže vám to nejenom po psychické stránce, ale časem odezní i fyzické pocity a problémy, které trauma vyvolalo jako důsledek těch psychických. Vše máme v těle propojené se vším.

Psaní dopisu – svěřte se někomu, s kým máte konflikt, rozpor, něco neklape – blízký člen rodiny, partner, soused, kolega, šéf. Napište takové osobě dopis se vším všudy – oslovení, samotný text, pozdrav, podpis. Nebuďte vulgární. Samozřejmě, že to, zda dotyčné osobě dopis pošlete, nebo nepošlete, závisí na vás. Už pouhé psaní vám pomůže lecos si uvědomit a nebo se uvolnit. Jenom jedna drobná rada – nepište to formou e-mailu přímo do e-mailového klientu. V hnutí mysli můžete kliknout na „Odeslat“ a třeba za minutu už vás to bude mrzet. Napište to ručně, nebo do textového editoru, případně vytáhněte starý, dobrý psací stroj. A až třeba druhý den se rozhodněte, zda dopis pošlete nebo zničíte.

Psaní deníku – buď formou tzv. reflexního deníku, do kterého zapisujeme všechny důležité události (co nejdříve – mějte deník stále po ruce). Zapište si co se událo, co vám to přineslo, co jste se naučili.

Jinou formou může být deník vděčnosti – vždy po pár dnech, večer se zastavte, uvolněte, zklidněte a napište, za co jste ve svém životě vděčni. Já vím – pro pesimistu to může být těžší než pro optimistu. Ale zkuste to a neříkejte že nic takového neexistuje.

Ilustrace - psaní deníku

 

2. Pište pro druhé

Ano – jde o tvůrčí psaní. A opět je jenom na vás, zda budete psát „do šuplíku“, nebo využijete jednu z mnoha možností a budete své díla publikovat.

  • na blogu (svém nebo cizím)
  • na sociálních sítích
  • v novinách či časopisech
  • rozešlete e-mailem mezi své blízké nebo do své databáze kontaktů (pozor na GDPR – ochranu osobních údajů a na spamování!).
  • vydáte tiskem v malém nebo větším nákladu
  • zpřístupníte na specializovaných webech ve formě pdf souboru ke stažení

Na rozdíl od toho, kdy se chcete jenom vypsat ze svých problému, jde v tomto případě o vyšší level. Vám to pomáhá vyrovnat se se stresem, někoho jiného tím můžete potěšit a jako přidaná hodnota může být u zdařilejších děl také honorář.

Existuje víc žánrů, kterým se můžete věnovat:

  • texty pro písně
  • beletrie
  • poesie – ta obzvláště může mít pro autora hodně očistný účinek!
  • tvůrčí literatura faktu – jste dobří v nějakém oboru o který mají jiní lidé zájem?
  • Autobiografie – pokud vás lidé znají. Pokud ne, piště třeba do šuplíku a jednou se možná naskytne důvod k vydání.
  • dramatická tvorba – pro divadlo nebo pro televizi
  • povídka
  • scénář
  • copywriting – psaní reklamních textů a PR článků (za peníze)
  • novela atd.

Neříkejte, že vás nikdy nenapadla myšlenka:“ Co kdybych napsal(a)  povídku nebo knihu…“ A pokud fakt ne, tak vás může napadnout právě teď 😊. Já vím – knih jsou plné regály v knihkupectvích. Ale věřte, že nakonec si každá najde svého čtenáře. Dnes můžete vydat třeba 100 výtisků a rozdat je mezi své přátele.

Máte pocit že to neumíte? Že by to nikdo nečetl? Přihlaste se na kurz tvůrčího psaní.

Nejste silní v gramatice? Dejte své texty opravit studentovi češtiny – může si přivydělat. Nebo se podívejte na web a najděte si profesionální jazykové služby. Gramatické korektury českého textu se dají pořídit za 40,- Kč za normostranu a stylistické za 60,- kč za normostranu. No a pokud chcete psát jenom do šuplíku, tak je to jedno, zda se bude shodovat podmět s přísudkem 😊.

 

P.S.

Tak kdy už konečně něco napíšete?

Pokud vás toto téma zaujalo, napiště mi do komentáře pod článkem, zda by pro vás bylo přínosem, kdyby se na těchto nebo podobných stránkách objevila možnost k publikování vašich textů. A pokud ano, jak by to podle vás mělo fungovat? Děkuji za zpoětnou vazbu.

Komentáře
  1. Míra napsal:

    Ivane, skvělý článek! Dík za inspiraci! Mohu potvrdit že mi to funguje – občas to praktikuji tak že se někomu svěřuji či žádám o radu e-mailem a už během toho psaní mě napadne řešení a nebo si uvědomím v čem ten můj problém tkví. Často pak takový e-mail ani neodešlu. A občas když řeším nějaký problém, tak ani nemusím psát e-mail, stačí si představit co by mi asi tak poradit ten komu bych ten e-mail psal ;O)

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Kategorie
  • Nejnovější příspěvky
  • Info o dění na blogu na Váš email